Po zpřesnění se údaj o růstu HDP může změnit, a to i o několik desetin procentního bodu oběma směry. Tahounem ekonomiky byla i ve třetím čtvrtletí nadále spotřeba domácností, výrazně k růstu přispěla také spotřeba vlády. Bohužel, investice tak silně nepřispěly.
I přes horší než očekávaný výsledek růst české ekonomiky zřejmě nadále předčí expanzi ekonomiky Evropské unie jako celku. Ta by měla podle předpokladu trhu vykázat ve třetím čtvrtletí úroveň 1,9 procenta.
Zvláště špatně ale vychází Česká republika ze srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Zatímco ostatní země pelotonu V4 očekávání trhu překonaly, česká ekonomika jej nenaplnila. Navíc je její růst ani ne poloviční v porovnání s průměrným růstem v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo 4,8 procenta a Slovensko 4,6 procenta.
Znatelnou ztrátu dynamiky české ekonomiky lze přitom na vyšší srovnávací základnu loňského roku svádět jen částečně, neboť Polsko loni ve třetím čtvrtletí rostlo ještě výrazněji než ČR (jak znázorňuje graf níže, zachycující vývoj meziroční změny reálného HDP zemí V4).
Česká ekonomika zřejmě doplatila na silnou provázanost s německou ekonomikou. Ta ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy, a trpí také hrozbou světové obchodní války. Navíc se americký prezident Donald Trump si nadále pohrává s myšlenkou zavedení cel na dovoz evropských automobilů.
Na horší než očekávané výsledky reagovala koruna oslabením, které ale koruny nesouvisí s probíhající vládní krizí. Poprvé od začátku července oslabila nad úroveň 26 korun za euro. Vůči euru během včerejška ztrácela, zatímco polský zlotý a maďarský forint vůči euru posilovaly.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
